Projekt č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/17_071/0007718 by podpořen z prostředků EU v rámci Operačního programu Zaměstnanost z výzvy 03_17_071 Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce
Termín realizace: 1. 5. 2018 - 30. 4. 2020
Místo realizace: ClubCafé Pessoa, Československé armády 543, Hradec Králové
Realizátor projektu: Občanské poradenské středisko, o. p. s.
Cíle projektu
Cílem projektu je vytvořit a ověřit metodiku socio-kulturní animace jako inovativního nástroje komunitní sociální práce využitelného v systému sociálních služeb ČR.
Dílčím cílem 1) je vytvořit metodiku socio-kulturní animace pro pozici socio-kulturního animátora - profesionála v sociálních službách, zahrnující navazování kontaktů s klienty, vytváření programu, péče o účastníky a dobrovolníky, organizaci a správu zařízení, reakce na socio-kulturní politiku.
Dílčím cílem 2) je vytvořit kompetenční profil sociálního pracovníka využívajícího socio-kulturní animaci ke své práci s klienty a s komunitou.
Klíčové aktivity projektu
- Sběr dat k vytvoření metodiky. Výstupem aktivity bude analýza zdrojů a příkladů dobré praxe z oblasti socio-kulturní animace v ČR i v zahraničí.
- Vytvoření metodiky. Výstupem bude vytvořená písemná metodika pro práci na pozici sociokulturního animátora-profesionála v sociálních službách o rozsahu minimálně 30 stran.
- Workshopy a pracovní setkávání socio-kulturních animátorů. Výstupem budou osoby s rozšířenou kvalifikací a novými dovednostmi.
- Pilotní ověřování metodiky. Výstupem bude inovovaná písemná metodika upravená dle získaných poznatků z praxe.
- Evaluace dopadů - pozice socio-kulturní animátor. Výstupem bude zhodnocení praktických dopadů metodiky na rozvoj komunitní sociální práce prostřednictvím focus groups.
- Evaluace dopadů - klienti komunitní klubové kavárny. Výstupem bude zhodnocení praktických dopadů metodiky socio-kulturní animace na osoby z cílové skupiny návštěvníků ClubCafé Pessoa prostřednictvím dotazníkového šetření.
- Publikace výstupů. Výstupem bude vytvoření publikace o rozsahu 150 stran a její prezentace před odbornou veřejností.
Co se v rámci projektu povedlo uskutečnit?
(Francie, Holandsko, Polsko, Bulharsko, Švýcarsko, Španělsko, Portugalsko aj.) Ze získaných poznatků vznikla informační brožura, určená k oslovování cílových skupin projektu. Zaměřili jsme se také na mapování současných komunitních center v ČR a na jejich případné zkušenosti se socio-kulturní animací. Hodně jsme se dozvěděli také během týmové dvoutýdenní stáže v Portugalsku, kde jsme se kromě exkurzí a pracovních setkání zúčastnili konference o socio-kulturní animaci. Díky tomu jsme rozšířili naše poznatky analýzou odborné literatury, kterou jsme si odtud přivezli a která byla jinak nedostupná. Hledali jsme ideální strukturu plánované metodiky a vytvořili několik pracovních verzí, které jsme na základě zkušeností měnili a rozšiřovali, přičemž jsme se novými kapitolami snažili pokrýt všechny agendy spadající do práce socio-kulturního animátora. Na konci projektu pak vyšla metodika v tištěné a elektronické verzi (viz níže). Během projektu jsme také uspořádali 10 
workshopů a pracovních setkání pro sociální pracovníky, kteří měli zájem uplatňovat prvky socio-kulturní animace ve své praxi, vč. členů realizačního týmu. Témata workshopů se týkala komunikace s osobami s dušením onemocněním, organizování veřejných akcí, motivací ke změně, efektivní komunikace a vyjednávání, technik animace skupiny, time managementu, měkkých dovedností, artefiletických technik, komunikace s veřejností a udržitelnosti. Realizovali jsme také půlroční pilotní ověřování, v rámci kterého se uskutečnila celá řada různorodých akcí, u nichž byl vždy testován nějaký animační prvek, ať se jednalo o výstavu, bazárek, přednášku, workshop, hudební večer, stolní hru nebo filmový klub. Jednou z vrcholných aktivit představoval minifestival Primavera Portuguesa, v rámci kterého byl uplatněn nový model oslovení komunity formou „open coffee space“. Při všech aktivitách v rámci pilotního ověřování probíhala také přímá práce s cílovou skupinou osob sociálně vyloučených (sociálním vyloučením ohrožených), proto reflexe výsledků zahrnuje i hodnocení vlivu na klienty komunitní kavárny (dopady) a podrobný popis nástrojů a užitých metod. Na proces pilotního ověřování dohlížela externí supervizorka, díky níž jsme získali nezávislý pohled 
na proces pilotního ověřování a inspiraci, jak můžeme jeho průběh zlepšit. V rámci projektu proběhla také srovnávací evaluační studie (časový rozestup 18–19 měsíců). Provedené fokusní skupiny poukázaly na silné stránky i na slabá místa metody práce socio-kulturní animace. Ze závěrů lze potvrdit, že metoda socio-kulturní animace má optikou profesionálů v oblasti komunitní práce dopady na společnost i na integraci jedinců do společnosti. Tento pohled profesionálů je výrazně podpořen i z druhé strany, tedy z pohledu klientů, návštěvníků aktivit socio-kulturní animace. Prostřednictvím dotazníků jsme uskutečnili výzkumné šetření zaměřené na zhodnocení praktických dopadů metodiky socio-kulturní animace na na osoby z cílové skupiny sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených kterého se zúčastnilo 93 respondentů. Paralelně proběhly také hloubkové kvalitativní rozhovory s 5 respondenty. Všichni respondenti deklarují subjektivní posun v rovině názorových a hodnotových osobních východisek. Třetina respondentů se zdravotním omezením 
uvádí, že v jejich životě došlo ke změnám a respondenti, kteří se účastní pravidelných socio‑kulturních animačních aktivit, dokonce uvádí v 55%, že v jejich životě došlo ke změnám. ClubCafé Pessoa se tak jeví minimálně prostředím, ve kterém se mohou tyto pozitivní změny realizovat a trvale udržet. Budování sebedůvěry, také schopnosti sebeprosazení jsou bezesporu projevem participace na aktivitách socio‑kulturní animace. Během realizace projektu jsme uskutečnili několik aktivit vedoucích k prezentaci výstupů projektu, jejichž smyslem bylo přispět k větší informovanosti o socio-kulturní animaci u odborné veřejnosti a u praktikujících sociálních pracovníků. Např. v září 2019 proběhla prezentace v rámci pracovní sekce na konferenci Hradecké dny sociální práce vč. informačního stánku v předsálí. Podařilo se připravit články pro odborné časopisy (Sociální práce/Sociálna práca, Sociální služby, Listy sociální práce). Mentor projektu se dále zúčastnil zahajovací schůzky projektu Zavedení nového systému odborné přípravy zaměřené na dovednosti na 3 vysokých školách v České republice. V plánu bylo účastnit se v závěru projektu i dalších setkání odborné veřejnosti (konference, workshopy a pracovní skupiny), ale v tom nám zabránily vnější objektivní
příčiny (mimořádná vládní opatření proti šíření koronaviru). Hlavním prezentačním výstupem projektu je bezesporu výsledná metodika, jejíž tištěná verze je určena především k distribuci na odborné instituce (univerzity a VOŠ, úřady, MPSV, úřad ombudsmana, Rada vlády, komunitní centra v ČR, střešní organizace v sociální oblasti, Agentura sociálního začleňování, Asociace vzdělavatelů v sociální práci aj.) K dispozici je také elektronická verze, kterou si mohou stáhnout zájemci z široké veřejnosti.
Partneři projektu:
Momo Chrudim, o.p. s – je sociálně terapeutická dílna pro mentálně, tělesně a zdravotně postižené v Chrudimi. Nabízenými aktivity jsou například: automatické kresby, háčkování, rodinné konstelace, životní mapy, vyjadřování emocí, mandaly, prožitkové bubnování a zahradničení. Kontaktní osobou v této organizaci byla Mgr. Marcela Líbalová, která v Momodílně pracuje jako sociální pracovnice.
Salinger, z. s. – Centrum Semafor – nabízí pomoc a podporu rodinám s dětmi, které se ocitly v situaci, s níž si neumí samy poradit (např. problémy s bydlením, nezaměstnanost, finanční obtíže, pomoc při kontaktu se školou a při přípravě do školy). Cílem centra je prostřednictvím nabízených aktivit posílit schopnosti rodiny při řešení této situace. Služba je poskytována v Hradci Králové a regionu Hradecko ambulantní a terénní formou. Kontaktní osobou byla Mgr. Šárka Zbiňová, která v organizaci pracuje jako vedoucí centra.
Prostor Pro, o. p. s. – realizuje v Hradci Králové nízkoprahové, preventivní a prorodinné programy a také pořádá zajímavé akce a aktivity pro veřejnost. Poskytuje odbornou pomoc a podporu při hledání cest z obtížných životních situací a vytváří příležitosti pro změnu. Podporuje i zdravé fungování komunity, rodiny i jednotlivců. Dále také podporuje rozvoj osobních schopností, dovedností a mezilidských vztahů formou outdoorových a tembuildingových akcí. Cílovou skupinou jsou děti, mladí lidé, rodiny a školy, které se organizace snaží zapojit do aktivit jako je malování na chodník, lampionový průvod, velikonoční a vánoční tvoření, workshopy s výrobou domácí kosmetiky, přednášky na témata rodinného poradenství, příprava na porod a šestinedělí, vývoj dítěte apod. Provozuje nízkoprahové centrum pro děti a mládež, rodinné centrum Pohoda a nově také Klub pro seniory Dřevěnka. Kontaktní osobou byla Bc. Gabriela Lepková, DiS, která je koordinátorkou propagačního programu Právo pro každý den.
Komunitní centrum Právě Teď, o. p. s. (později Právě Teď!, o. p. s.) – posláním této organizace je změna vnímání problematiky stáří a stárnutí a podpora mezigeneračního dialogu. Věnuje se především aktivním seniorům z celé Prahy, a to s ohledem na skutečnost, že naše populace stárne, dožívá se stále vyššího věku, ale často v něm nemá naplnění, smysl či cíl. Organizace nabízí množství aktivit, např. nordic walking, osobní rozvoj, kurzy na trénování paměti, kurzy počítačové či finanční gramotnosti, kurz první pomoci, tvůrčího psaní, různé přednášky a jazykové kurzy a také vzdělávací Kurzy Amos – Akademie moderního seniora, věnující se orientaci v rychle se měnícím světě. Kontaktní osobou byla Bc. Iveta Luxová, která je ředitelkou a zakladatelkou o. p. s. a pracuje zde také jako programová vedoucí a lektorka.
Publikace: Socio-kulturní animace a její uplatnění komunitní sociální práci
Hloušek, J. a kol. Socio-kulturní animace a její uplatnění v komunitní sociální práci. Hradec Králové: Občanské poradenské středisko, 2020. 254 s. ISBN 978-80-86701-13-4.
Ke stažení (ZDE)
Publikace pracuje s teoretickými východisky jak socio-kulturní animace, tak komunitní sociální práce, přináší však i řadu metodických postupů, technik a návodů a také 100 praktických příkladů, jak lze nový koncept uplatňovat. Představuje myšlenkovou konstrukci samotného pojmu „socio-kulturní animace“ a také její historický vývoj, hodnoty, cíle a paradigmata. Na historickém kontextu vývoje komunitní práce se snaží demonstrovat i první využití animačních technik a odkrývá prostor pro socio-kulturní animaci v současném pojetí komunitní práce. Popisuje modely a přístupy různých sociálních vědců, pedagogů i samotných animátorů z celého světa ke komunitní práci a socio-kulturní animaci, vč. jejího geografického rozšíření do Západní, Střední i Východní Evropy, USA, Latinské Ameriky či Austrálie. Podrobně se pak autoři publikace věnují třem modelům intervence - vzdělávacímu, sociálnímu a kulturnímu –které uvádějí do českého kontextu dosavadních poznatků na tomto poli. Vycházejí především z portugalské odborné literatury a zkušeností, které část autorského týmu získala během partnerské spolupráce s vysokou školou Escola Superior de Educaçaõ Coimbra v Portugalsku a také během dvoutýdenní stáže plné exkurzí a pracovních setkání v komunitních centrech v Lisabonu, Portu a v severním a středním Portugalsku. Pozornost je věnována především roli socio-kulturního animátora, který je pro úspěšné uplatňování tohoto konceptu klíčový, a také jeho profesním kompetencím, osobnostním předpokladům, formám vzdělávání a nástrojům celoživotního učení. Publikace se zaměřuje na metody a postupy, jak uplatňovat socio-kulturní animaci ve skupině a v komunitě. Poskytuje krátký úvod do základních tezí práce se skupinovou dynamikou a typologie skupin, na který navazuje celý aparát nástrojů, jak animační techniky uplatňovat v průběhu přednášek, workshopů a dalších vzdělávacích aktivit, v rámci zájmových klubů, svépomocných skupin či během artefiletiky a muzikofiletiky. Autoři se přitom opírají o koncepty komunitního a zájmového vzdělávání, zážitkové pedagogiky, psychoterapie či zkušenostního učení. Největší úsilí autorského týmu se pak projevuje při popisu využití animačních přístupů v rozvoji komunit, kdy jsou zmíněny důležité pojmy jako posilování komunit, participace, obnova tradic, veřejný prostor, dobrovolnictví nebo solidární ekonomika. Nechybí ani oblast tvorby komunitních projektů a budování svébytných komunit, opřené o koncepty komunitního rozvoje, radikální komunitní práce, enkulturace, filantropie, altruismu či Defournyho ekonomických teze. Na závěr autoři uvádějí vlastní příklad realizace socio-kulturní animace v prostředí komunitní kavárny, které bylo odzkoušeno v rámci projektu „Využití socio‑kulturní animace jako inovativního nástroje komunitní sociální práce“ a podloženo evaluačním výzkumem dopadů na život návštěvníků kavárny i procesů nabývání profesních zkušeností sociálních pracovníků, kteří se uplatňování inovativního přístupu zabývali ve své praxi.
Instruktážní video: Co je socio-kulturní animace?
