… si můžete přivydělávat, i když jste registrováni na úřadu práce?
Pokud se člověk stane nezaměstnaným, může požádat o zprostředkování zaměstnání úřad práce (dále jen UP). Zároveň lze žádat o podporu v nezaměstnanosti, pokud mu na ni vznikne nárok. Bude tak vždy podávat žádosti dvě:
- žádost o zprostředkování zaměstnání (evidence uchazeče o zaměstnání)
- žádost o podporu v nezaměstnanosti – nelze podávat samostatně, vždy musí být i zaregistrován ke zprostředkování zaměstnání.
Nově je již možné podávat vyplněné žádosti včetně příloh na kterémkoli kontaktním pracovišti úřadu práce v místě obvyklého pobytu. Případně je možné žádosti podávat elektronickou cestou (prostřednictvím datové schránky či e-mailu se zaručeným elektronickým, podpisem) nebo zaslat poštou.
Zájemce je registrován ke dni podání žádosti. Pokud chcete, aby naše registrace navazovala bezprostředně na datum ukončení předchozího pracovního poměru, je třeba se zaregistrovat nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení zaměstnání.
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání však nebrání v přivýdělku v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání. Jedná se o následující možnosti zaměstnání:
- výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud hrubý měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy platné v příslušném roce. Polovina minimální mzdy činí v roce 2021 částku 7 600 Kč.
- výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy, platné v příslušném roce.
Uchazeč o zaměstnání je povinen oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání výkon této činnosti a dokládat výši měsíčního výdělku. POZOR! Z uvedeného vyplývá, že nelze vykonávat činnost na základě dohody o provedení práce a zároveň být evidován na úřadu práce. Stejně tak nelze souběžně podnikat. Dále je třeba si uvědomit, že nelze zároveň pobírat podporu v nezaměstnanosti a mít příjmy z nekolidujícího zaměstnání. Po celou dobu evidence uchazeče o zaměstnání hradí stát za uchazeče zdravotní pojištění a doba vedení v evidenci je tzv. náhradní dobou pojištění, která se počítá na důchod, a pro výši důchodu se podle zákona krátí na 80%.
Má-li uchazeč o zaměstnání evidovaný příjem na ÚP, odvádí za něj zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění. Protože zároveň hradí pojistné stát, nevztahuje se na daného zaměstnance povinnost dodržet zákonem stanovený minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda. Pojistné se odvádí ze skutečného výdělku, tj. zaměstnanci se z jeho mzdy strhne jedna třetina z 13,5% z hrubé mzdy. Tedy v případě výdělku 7 600 Kč bude zaměstnanci strženo na zdravotní pojistné 342 Kč. Pokud by zaměstnanec nebyl v evidenci uchazeče o zaměstnání na ÚP, muselo by se mu strhnout 684 Kč. Sociální pojištění se počítá procentem z hrubého příjmu obdobně jako u běžného zaměstnance, zde není rozdíl. U příjmu maximálně 3 499 Kč měsíčně (tento limit platí od roku 2021) na základě dohody o pracovní činnosti se zdravotní ani sociální pojištění neplatí. Co se týká daně z příjmu, bude-li mít zaměstnanec u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a využije základní slevu na poplatníka, bude tato v nulové výši.
